Alkoholismus a kouření

ALKOHOL U DĚTÍ A MLÁDEŽE

  • na základě výzkumů bylo zjištěno, že děti nejčastěji získávají alkoholický nápoj doma a z rukou rodičů dostávají alkohol jako lék
  • abstinentní životní styl se dětem a mládeži nejeví jako imponující
  • v dětském kolektivu se pití váže nejčastěji na party a je provázeno často i další jinou delikvencí
  • ve vyšších třídách škol pijí zpravidla žáci neukáznění, problémoví, s horším prospěchem, ale také žáci družní, dominantní a v kolektivu oblíbení.
  • s přibývajícím věkem stoupá informovanost dětí o škodlivosti alkoholu, paradoxně zárověň roste i jejich tolerance k pití alkoholických nápojů a odmítání abstinence jako životního programu
  • sociální tlak okolí pijící společnosti je účinnější než výchova v rodině či škole, i než obava o své zdraví
  • základní legislativní normu, která zakazuje nezletilým konzumovat alkoholické nápoje, nedodržuje 90% dětí školního věku

Přesto, že podávání alkoholu osobám mladším 18 let je trestně postižitelné, již v osmdesátých letech většina adolescentů udávala první zkušenost s alkoholem v období mezi 9. a 11. rokem života. Asi třetina patnácti- až osmnáctiletých pila alkohol alespoň jednou týdně (Taubner, 1989) a pouze 17 % v této věkové skupině totálně abstinovalo (Mečíř, 1989). Analogické údaje z devadesátých let jsou velmi podobné. Většina z dotázaných šestnáctiletých vypovídala, že alespoň polovina jejich přátel má zkušenosti s alkoholem (ADAM, 1996; Řehulková a kol., 1996).

Také v nedávném výzkumu postojů brněnských adolescentů k alkoholu byly získány velmi podobné výsledky. Potvrdilo se, že zákonná hranice 18 let věku není pro konzumaci alkoholu žádnou významnou bariérou a že nejen alkohol, ale ani abstinence nejsou dospívajícími hodnoceny jednoznačně. I když většina dotázaných uznávala škodlivost a nebezpečnost nadměrného pití, alkohol současně vystupoval jako přirozená součást jejich společenského života. To, že se člověk občas opije, bylo považováno většinou dotázaných za normální. Úplná abstinence byla sice hodnocena jako přínosná či vhodná, současně však i jako nudná a většinou dotázaných nebyla považována za něco normálního (Krejčová, 2002).

alkohol = etanol hladina alkoholu v krvi - množství alkoholu, které se přenáší z krve do mozku a určuje tak úroveň intoxikace alkoholismus - závislost na alkoholu, onemocnění, choroba syndrom závislosti (příznaky): - touha užívat psychoaktivní látku např. alkohol - potíže v kontrole užívané látky - rostoucí tolerance - postupné zanedbávání jiných činností ve prospěch užívané látky a zvýšení - množství času k získávání nebo užívání látky nebo k zotavení se z jejího - účinku - somatický odvykací stav, je-li látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky - pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků - odvykací stav - syndrom odnětí drogy abstinenční příznak (třes, poruchy spánku, anorexie, pocit těžkého žaludku, úzkost, deprese, neklid, malátnost, slabost, atd. úzus - znamená mírné požívání (konzum) alkoholu, max. 0,6 misúzus - zneužívání, konzumace alkoholu, která porušuje nějakou závaznou normu (např. požívání alkoholu před a při řízení motorového vozidla mladistvými nebo těhotnými ženami)

 

KOUŘENÍ

Nezanedbatelným zdravotním rizikem je i kouření. Už v sedmdesátých letech kouřilo zhruba 33 % všech učňů a 14 % všech středoškoláků. Tento trend nemá zatím výraznou klesající tendenci, na rozdíl od některých zemí západní Evropy a USA. Podle výsledků z roku 2000 (studie NEAD, 4600 středoškoláků z pěti moravských okresů) mají do 15 let první zkušenost s cigaretou tři čtvrtiny všech dospívajících. Pravidelně začalo před patnáctým rokem kouřit 29 % dotázaných a pravidelně každý den kouří více než 40 % středoškoláků (Miovský, 2002). Výzkumy dále ukazují, že když mladí lidé začínají kouřit, motivací není obvykle svobodná volba (zvažování pro a proti), ale jde spíše o tlak vrstevnické skupiny (ADAM, 1996).

Dostupné z: http://www.icm.uh.cz/str/socialnepatologickejevy/socialne-patologicke-jevy/alkoholismus-a-koureni