Traumata v dětství

Bohužel každé dítě nemá to štěstí, aby vyrůstalo v prostředí plné harmonie a lásky. Děti, které prožily již v raném věku násilné odloučení, ztrátu, či jiné zranění, mají později problémy s vlastními pocity a jsou citově narušené. Navenek se sice může stát, že je všechno v pořádku, ale takové děti jsou ve skutečnosti ve velké nepohodě a hluboko uvnitř zraněné. Mohou reagovat přecitlivěle na sebemenší odmítnutí, protože mají pocit, že o ně nikdo nestojí a že nejsou dost dobré.

Jak napravit dřívější citová zranění u dětí?

Pokud pracujeme s dětmi, které prošly nějakým citovým traumatem nebo máme takové dítě ve své péči, tak ze všeho nejdůležitější je takovým dětem poskytnout co nejvíce bezpečí a nových hojivých zkušeností. Je třeba vzít v úvahu, že děti, které nepoznaly láskyplnou péči svých rodičů, nemohou zato, jaké jsou a jak se chovají. Pokud chceme, aby se změnil jejich způsob chování, je třeba vynaložit mnoho času, lásky a porozumění. Každé dítě potřebuje dotyk, teplo, útěchu a pocit sounáležitosti, aby se mohlo cítit bezpečně.

Doteky a objímání

Pomocí doteku dáváme najevo, že někoho máme rádi a že nám na něm záleží. Jestliže dítě neprošlo úspěšně raným vývojovým stádiem a bylo ochuzeno o doteky a objetí, měli bychom to co nejdříve napravit a zařadit do společného programu častější objímání. V takových okamžicích totiž působíme na nejranější vývojová stádia a dáváme tak najevo své city a možnost změnit určité přesvědčení dítěte o sobě.

Strategie her

Ukažte dítěti, že umíte naslouchat a zajímá vás vše, co má na srdci. Dávejte mu možnost si hrát a společně při tom "přehánějte".Najděte různé hračky, které mají smutný, veselý, rozzlobený nebo zmatený výraz a přiřazujte k nim nálady, které jednotlivé hračky vyjadřují. Využívejte hodně i metaforických přirovnání, (např.ve výrazu horký a studený v souvislosti se vztahy a pocity). Stimulujte dítě, ať vyjádří pohybem nebo zvukem, jak se právě cítí. U odrostlejších dětí je vhodné také pracovat s různými materiály ( plastelínou, papírem, dřevem apod.). Dítě tak má možnost i bez použití slov vyjádřit, co se v něm odehrává. Je také přinejmenším pravděpodobné, že dítě zpočátku ani nebude umět vyjádřit své postoje, protože ani ono samo netuší, co cítí, protože ještě nemělo vlastně příležitost to zjistit. Pomáhejte mu proto svým vlastním příkladem postupně odkrývat jeho vlastní dušičku tak, aby byla co nejšťastnější.

Dostupné z: http://www.doktoronline.cz/deti/clanek.php?id=291