Šikana

Co je šikana?
• jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat, nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí,
• zahrnuje jak fyzický útok v podobě bití, poškozování věcí, tak i útok slovní v podobě vydírání, nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování,
• většina případů šikany mezi dětmi se odehrává ve škole, na cestě
do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště.

Druhy šikany:
Fyzická agrese – agresor používá k šikanování oběti fyzické násilí,
popřípadě předměty, kterými učiní útok důraznějším (baseballová
pálka, batoh apod.).
Slovní agrese a zastrašování – agresor oběti vyhrožuje fyzickým
útokem, zastrašuje, nadává ji, vysmívá se nebo ji zesměšňuje.
Krádeže, ničení a manipulace s věcmi – agresor oběti ničí
a odcizuje věci, nebo si věci půjčuje a vrací je znehodnocené (zejména
tužky, celý penál a jiné školní pomůcky).
Násilné a manipulativní příkazy - agresor nutí oběť k různým
nepříjemným činnostem a úkolům (např. psát za něho domácí úkoly, nosit mu svačiny, posluhovat mu).

Lidská (dětská) práva a právní následky:
Státem ratifikovaná Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických zařízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohrožení života. Šikanování je v řadě případech trestnou činností.
• Šikana může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání).
• Osoba mladší 15ti let není trestně odpovědná, ale soud pro mládež ji může uložit podle zákona č. 218/2003 Sb., (o soudnictví ve věcech mládeže) některá z následujících opatření: dohled probačního úředníka zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve střediscích výchovné péče ochranná výchova
• Trestní odpovědnost mladistvých (15-18 let) je posuzována soudy pro mládež podle zákona č. 218/2003 Sb. s ohledem na jejich rozumovou a mravní vyspělost osoby, proti níž se vede trestní řízení.
• Po dovršení 18ti let věku jsou osoby plně trestně odpovědné a projednávají se běžným způsobem v trestním řízení.

Nikdo nemá právo jakkoliv ubližovat ostatním a každý má právo se proti agresorovi bránit!

Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/deti-a-sikana.aspx

 

Dá se šikana léčit?

 Šikana je forma násilí opakovaně zaměřená na osobu, která se zdá být slabší nebo neschopná se násilí bránit. Objevuje se často v dětství, hlavně mezi školními dětmi, nicméně obětí šikany mohou být i dospělí lidé na pracovišti, a to jak ze strany kolegů, tak nadřízených.

Šikana a děti

Šikanu většinou spojujeme se školními lavicemi. Rodiče se často obávají, zda je jejich dítě ve škole v bezpečí. Není se čemu divit. V roce 2000 proběhla pod vedením MŠMT rozsáhlá studie zjišťující stav šikany na českých školách. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že takřka polovina všech žáků má své zkušenosti se šikanou, a to v roli oběti. V prosinci 2003 byl ukončen dvouletý projekt, který instruoval děti a učitele v oblasti šikany.

Šikanování se vyskytuje na každé škole, i na té nejprestižnější. V některých městech jsou ve školách speciální výchovní pracovníci, kteří se snaží problém šikany řešit přímo na místě. Ředitelé některých škol pomýšlejí na instalování videokamer a dalšího dohledu, čímž se ovšem dostávají do konfliktu se základními lidskými právy.

Některé školy už mají proti šikaně vypracované své vlastní programy, jež vznikaly na základě konzultací učitelského sboru i studentů a odborníků. Na některých školách zavedli sportovní programy, což se ukázala jako účinná, i když namáhavější cesta, jak na školním dvoře zavést o přestávkách pořádek. Někde se osvědčilo „jmenování“ starších studentů do role jakýchsi poradců mladších dětí, které za nimi mohou přijít a mohou jim důvěřovat.

Poznáme ji?

První známky šikany se příliš výrazně neprojeví. Zpočátku vše vypadá jako hloupé škádlení. Pokud si to slabší nechá líbit, nemá už šanci. Rodiče často nepoznají, že se s dítětem něco vážného děje. Dítě jim většinou nikdy nic neřekne. A to i tehdy, když má s rodiči velmi hezký vztah.

Děti většinou váhají s tím, aby šikanu okamžitě oznámily. Často je tomu tak proto, že se obávají, že je nikdo nebude brát vážně, nebo jsou přesvědčeny, že jim dospělí stejně nejsou schopni pomoci. Prohlášení jako „Nevšímej si jich“ nebo „Nesmíš se dát“ patří mezi nejčastější odpovědi dospělých, kteří si neudělají čas na to, aby vyslechli dítě pořádně. Pro oběť je nepříjemné a bolestivé mluvit o svém týrání a ponižování. Hrozí jí, že ztratí poslední zbytek sebeúcty.

Proto je velmi důležité, aby rodiče rozpoznali, že něco není u dítěte v pořádku. Pokud se jim podaří získat jeho důvěru, utišit jeho strach a povzbudit ho, aby se svěřilo, mají téměř vyhráno.

Projevy šikany

Šikana v dětském věku se zpravidla projevuje fyzickým ubližováním, vyhrožováním, ničením věcí, jakými jsou oblečení nebo knihy, vydíráním a psychickým mučením včetně nadávek. Krutost psychického ubližování si v ničem nezadá s fyzickým ubližováním, má však rafinovanější a skrytější podobu.

Vůdce šikany má na „špinavou práci“ své lidi. Skupinka mistrně manipuluje míněním ostatních. Ostatní děti nějakou dobu váhají, kdo má vlastně pravdu. Pokud v tu chvíli nezasáhne pedagog, většina třídy se v mínění přikloní na stranu „vůdce“ nebo si raději hledí svého, aby měli klid a šikana se náhodou neobrátila i proti nim. Lidi provádějící šikanu uspokojuje to, že jednají z pozice síly a moci, a tak získávají vysoké sebevědomí ve své vlastní schopnosti. Tento vzor chování si pak samozřejmě přenášejí i do dospělosti.

Šikanované dítě přichází domů s potrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami, nebo je ztrácí. Často mu nevychází kapesné, ztrácí peněženky, neustále požaduje peníze. Přichází domů vyhladovělé, přestože dostává svačiny a chodí denně do školní jídelny na obědy. Velmi často dojde k výraznému zhoršení prospěchu, před odchodem do školy dítě bolí hlava, chodí do školy nebo ze školy oklikami. Nedokáže uspokojivě vysvětlit svá zranění. Zničehonic začne mluvit o sebevraždě, někdy se o ni dokonce pokusí!

Co dělat?

Máme-li podezření na šikanu, neprodleně to oznamujeme škole. Bohužel někteří učitelé se bojí přiznat, že právě v jejich třídě šikana bují. Bez odborného proškolení má i velmi dobrý pedagog minimální šanci k odhalení šikany.

Hodně odhalených případů končí tím, že ze školy odejde raději oběť. Rodiče oběti bývají zoufalí, slibovanou pomoc dokáže poskytnout jen velmi málo pedagogů a odměnou za odhalení přichází pro dítě ještě větší teror. Pokud třídní neumí nebo nechce pomoci, okamžitě se obraťte na odborníka. Najdete ho v pedagogicko-psychologické poradně, středisku výchovné péče nebo v občanském sdružení Společenství proti šikaně.

Nikdy nejděte za agresorem a nenuťte dítě ke konfrontaci s ním. Rodiče agresorů vůbec nevěří, že by jejich „andílek“ mohl něco takového provádět. Ti zaslepení o jeho nevině absolutně nezapochybují a propásnou tak šanci napravit, co se ještě dá.

Dostupné z: http://www.doktoronline.cz/deti/clanek.php?id=257