Diagnostický ústav

 Diagnostický ústav je zařízení, ve kterém může být pobyt nařízený buď soudem, nebo dobrovolný. Diagnostický ústav přijímá děti na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení a umísťuje je do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Pobyt v diagnostickém ústavu trvá zpravidla osm týdnů.

Činnost diagnostického ústavu

Diagnostický ústav plní podle potřeb dítěte úkoly

a) diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně dítěte formou pedagogických a psychologických činností,

b) vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, stanovují a realizují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti dítěte přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem,

c) terapeutické, které prostřednictvím pedagogických a psychologických činností směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte,

d) výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dítěte, k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně; podle potřeby zprostředkovává zdravotní vyšetření dítěte,

e) organizační, související s umísťováním dětí do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu vymezeném ministerstvem, popřípadě i mimo územní obvod; spolupracuje s orgánem sociálně-právní ochrany při přípravě jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, které bude vykonáváno v diagnostickém ústavu nebo na návrh diagnostického ústavu v jiném zařízení,

f) koordinační, směřující k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu, k ověřování jejich účelnosti a  ke sjednocení součinnosti s orgány státní správy a dalšími osobami, zabývajícími se péčí o děti.

Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s104&q104=all

První kontakt

První kontakt klienta se zařízením je prostřednictvím sociální pracovnice. Úkolem sociální pracovnice je zkontrolovat, zda má klient s sebou všechny potřebné doklady. Těmito doklady jsou pravomocné rozhodnutí nebo předběžné opatření soudu
nebo písemnou žádost o přijetí, osobní list, rodný list, občanský průkaz nebo v případě cizinců cestovní pas, poslední školní vysvědčení nebo výpis z katalogového listu s vyznačením roku školní docházky. Dále předává průkaz zdravotní pojišťovny, očkovací průkaz a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k umístění dítěte do diagnostického ústavu ne starší 3 dnů a písemné vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte. Poté následuje pohovor s psychologem, který založí jeho dekurz, do kterého uvede souhrnný záznam z úvodního pohovoru s klientem zaměřený na situaci, jež vedla k tomu, aby byl klient svěřen do ústavu. Poté vedou záznamy o chování klienta denní a noční vychovatelé. Vychovatel vypracuje v polovině pobytu klienta v diagnostickém ústavu předběžný závěr o klientovi. Konečný závěr vychovatel vypracuje zpravidla těsně před ukončením pobytu v diagnostickém ústavu. Diagnostický ústav dále zpracovává na základě výsledků své činnosti komplexní diagnostickou zprávu s návrhem specifických výchovných a vzdělávacích potřeb. Při ukončení pobytu následuje několik možností, co bude s klientem dál. Buď se vrátí tam, odkud přišel – domů nebo do dětského domova, nebo bude umístěn do výchovného ústavu.

 

 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 344 s. ISBN 80-7178-771-X.